Posílám ti malý kousek lásky a dobra. Plamínek světla plný laskavosti. Tištěný sešit LÁSKAVNÍČEK.
►►► Více najdeš zde ◀︎◀︎◀︎
Bilancovat uprostřed roku je trochu netypické, ale ti, kteří mají e-shop a k tomu min. jedno dítko (mám tři) školou povinné, vědí, že od září už nebude na nic čas a bilancovat pak na jaře vyjde asi nastejno :-)
Tento rok byl v mnoha ohledech převratný a přinesl do mého profesního života mnoho změn a nových věcí. Začalo to v únoru, kdy jsem si zakoupila a nastartovala kurz Stáni Mrázkové Podnikání z pláže. Možná je pro někoho název zavádějící a představí si pod ním leháro na pláži a kybicování poddaných na dálku. Ale tak to není. Za tímto projektem je práce, často usilovná, ale také – a to především – myšlenka volnosti a svobody. Na práci odkudkoliv, třeba i z pláže. A aby to fungovalo, musíte znát určité know-how a používat správné nástroje, aby byznys fungoval tzv. automaticky. Tedy abyste vydělávali peníze prodejem i ve chvíli, kdy si užíváte života. Ano, koncept podnikání z pláže vám dává vedle svobody i čas – na život. Jaký vy chcete. Po kterém toužíte. A to se mi líbí. Proto jsem si kurz zakoupila. Co všechno mi dal a co jsem jím získala, si můžete přečíst v mém předešlém článku.
Od té chvíle nic není stejné. Vzpomněla jsem si, jak jsem vloni v létě při slunění snila o tom, že bych měla svůj vlastní pasivní příjem. Tento rok se sen stává skutečností. Sice tu svou pláž spíše teprve tuším než že bych na ní již žila, ale znám cestu, vím, jak na ni dojít a také vím, že všechno má svůj čas. Ani košatý strom nevyroste přes noc. Nevyroste dokonce ani za pár měsíců. Všechno je to o správném časování.
O co vše se tedy za těch pár měsíců (únor až srpen) rozrostl můj život? Je to až neskutečné:
Mám radost. Když si sama sebe představím na začátku února jakoby s prázdnou náručí, pak na konci srpna mohu právem cítit spokojenost. Mám své starosti i bolesti, dnes a denně se na mé cestě objevují menší či větší klacky, které mi ztěžují cestu vpřed. Někdy jsou tak velké, že mě zastaví a snaží se mi vnutit pocit ztracenosti a beznaděje. Ale nakonec pokaždé objevím cestu, která za ně vede. A i když si stále nesu dost věcí z minulosti, které ovlivňují mou přítomnost, trápí mě a na některé zatím nemám uspokojivé řešení, NEVZDÁVÁM SE. Dívám se na každý den očima vděčnosti a úspěchu. Vidět úspěch ve špatném dni třeba jen v tom, že jsem ráno vstala, postarala se o děti a odeslala balíky zákazníkům. Každý celek se skládá z detailů a každý den v životě má svůj význam a krásu. Jednou se na obraz svého života podívám a řeknu si: „Ano, povedl se.“ A rok 2015 bude jako jeden jeho kousek a bude určitě plný nových a netypických barev. Jaký je ten váš rok 2015? Umíte se dívat očima vděčnosti a úspěchu? Práve tu a práve teraz?
Z PORAŽENÉ ŽENY VÍTĚZKOU
V ŽIVOTĚ I PODNIKÁNÍ.
Můj osobní příběh