Kategorie: Motivace

Krakow – propadák nebo to stojí za to?

Podle mě je Krakow ideální město, na kterém si můžete osahat cestování na vlastní pěst. Letenky nestojí moc peněz a akce na ně jsou skoro stále. Ubytování je tam levné, stejně jako náklady na jídlo a památky. Proto vřele doporučuji, pokud si chcete cestování vyzkoušet a přitom se bojíte. Go, go. :)

7 věcí, pro které jsem si přijela do Itálie

24 dní, které byly – jak jinak :D – jiné, než jsem očekávala. Troufnu si říct, že byly transformační. Udělala jsem zásadní životní rozhodnutí. Dostala odpovědi na otázky, které byly tak hluboko, že jsem si je ani nekladla a přesto jsem odpovědi potřebovala slyšet. Zažila jsem smích a radost, stejně tak velký smutek a zranění...

Tak zase za rok, těším se tam na vás!

Čas, kdy jste se stejně naladěnými lidmi, přijímáte nové myšlenky, zažíváte rozhovory, objetí, slzy i smích, dobré jídlo a pití, radost, zamyšlení, emoce i logika. To vše je Podnikání z pláže živě. Nahlédněte v této malé reportáži.

Rok 2017 – Buď a nebo

Stála na břehu líné řeky a snila o tom, jak přijde vlna, proud, jak popluje vstříc novým věcem. Pomalu vkročila doprostřed řeky a přemýšlela, jak by se to mohlo stát. Šla chvíli proti proudu a pak zpozorněla. Nejdřív to bylo slabounké, skoro neznatelné, neslyšné. Ale čím více se to blížilo, tím více to bylo reálné. A pak se to stalo!…

15 myšlenek o smrti aneb Sbohem mami…♥

Tento článek vzniká kvůli jedné smutné události, která spouští v mé hlavě mnoho myšlenek, staví mě do nových situací a nutí mě přemýšlet. A musím je prostě zaznamenat. I pro sebe, jako vzpomínku.

Jak mě nezabil pád rychlostí 190 km/h

Skočila! Tlak vzduchu jí okamžitě sevřel hrudník. Bolelo to. Špatně se jí dýchalo. Svět se s ní doslova otáčel. Vnímala jen žluté obdélníky řepky olejky a stále dokola si opakovala: Dýchej, ať přežiješ. Dýchej, ať přežiješ. Dýchej, ať….

Žádná tma není tak černá

…aby se v ní člověk nakonec nerozkoukal a nenašel cestu ven. Tak to aspoň vidím já a že už jsem v lecjaké tmě byla. Občas i seděla, přesněji zahnízdila se. S pocitem, že to mám těžký, že z mého trápení cesta ven nevede nebo jednoduše “jen” s povzdechem “už nemůžu dál”. To je život. Každý...

Jak jsem se nechala hýčkat a obskakovat

Vešla do obchodu. Věděla, že její touha koupit si něco pěkného na sebe nebude zase naplněna. Po kolikáté už? Zas a znova, stejný scénář. Bezradnost, beznaděj, nejistota. Sluší jí to? Hodí se to k ní? Nebude v tom trpná? Je to správná velikost? Je to dobře zkombinované? Nosí se to tak?

Život je cesta – poselství pro vás nejen na rok 2017

Byl poslední den roku 2016 půl druhé v noci. Nemohla spát, byla plná tolika dojmů, myšlenek, pocitů. Plakala. Ne smutkem, ale vděčností. Poslední měsíce, roky, pro ni byly těžké. Zápasila sama se sebou, s povinnostmi, zodpovědností, důsledky špatných rozhodnutí. Ale víc a víc v ní rostl pocit, že její životní cesta se pomalu ale jistě dostává jinam...

Už nechodím po skle

Seděla sama na podlaze v potemnělém pokoji. Nechápala, jak se to mohlo stát. Jak to mohla dopustit?! Jak to, že to dovolila? Její sešněrovaná duše začínala znovu volně dýchat. Bolelo to. Byla zmatená. Nejistá. Plná strachu. Ale chtěla znova a znova. Další a další nádech. Věděla, že za ty roky je její duše pořádně svázaná...