Už nechodím po skle
Seděla sama na podlaze v potemnělém pokoji. Nechápala, jak se to mohlo stát. Jak to mohla dopustit?! Jak to, že to dovolila? Její sešněrovaná duše začínala znovu volně dýchat. Bolelo to. Byla zmatená. Nejistá. Plná strachu. Ale chtěla znova a znova. Další a další nádech. Věděla, že za ty roky je její duše pořádně svázaná...
Celý článek