Jak jsem se nechala hýčkat a obskakovat

Vešla do obchodu. Věděla, že její touha koupit si něco pěkného na sebe nebude zase naplněna. Po kolikáté už? Zas a znova, stejný scénář. Bezradnost, beznaděj, nejistota. Sluší jí to? Hodí se to k ní? Nebude v tom trpná? Je to správná velikost? Je to dobře zkombinované? Nosí se to tak? Chtěla by jistotu, že má správné barvy, styl, který ji sedí a podtrhne přesně to, co podtrhnout chce. Být si jistá, že jí to sluší. Kdo tohle ale umí…? Velký otazník, který nad ní zůstává viset a nese si sebou i ve chvíli, kdy zamyšleně vychází do setmělé ulice bez kýženého nákupu v tašce….

---

Netvořím si Vision boardy, přesto jsem si minulý rok na Dej mi dárek cz do svých přání napsala: Strávit den se stylistkou. Ale absolutně jsem netušila, jak by se to mohlo stát. Nejdůležitější pro mě bylo, že k té osobě musím mít důvěru. Maximální jistotu, že když jí svěřím sebe samu, oblékne mě v souladu s mojí postavou, věkem, povahou i záměrem. Ne jen, že to „nějak“ umí zkombinovat, tedy že na té profesní úrovni je dobrá. Ale že mě bude cítit, vnímat jako osobnost, že mě povede, poradí. Mám ráda ve své práci hloubku a poctivost a tak ji hledám i ve službách a práci druhých. Požadavek tedy byl jasný – půjdu jen s někým, kdo je nejen profík, ale má dar, něco víc.

A to by si hned jeden řekl, že jsem teda nahraná a svoje přání můžu rovnou pohřbít. Uznávám, je to šílenství myslet si, že někoho takového najdu, nota bene když ho ani aktivně nehledám. A světe div se, ona přišla!

Různými okolnostmi mi vstoupila do života Eva Bartáková. Žena, která se kolem oblečení a stylu pohybuje mnoho let, pracuje v Itálii, je profík a má to něco navíc, co hledám. Propojily jsem se skrz naše služby – mohla jsem pro ni vytvořit 3D cover jejího e-booku a dát jí tak kus svého umu a znalostí a rozhodla jsem se si vzít z toho jejího a využít její služby. Zjistila jsem si ještě nějaká doporučení ve smyslu, jestli je opravdu tak dobrá, jak o sobě na stránkách píše :-D (Evčo promiň ;-)) a když mi bylo řečeno, že je ještě lepší, bylo to definitivní: Jdu do toho! A tak jsme se ve čtvrtek 23.3.2017 setkaly spolu v Praze na ASISTOVANÉM NÁKUPU OBLEČENÍ. 

Jsem introvert a nejraději bych celý den strávila v pyžamu a nejlépe v režimu bed office. Jít tedy s někým na nákup oblečení byl pro mě obrovským krokem za hranici mé komfortní zóny. A to jsem vlastně ani nevěděla, co chci. Teda jo, ale přece jen tak nějak obecně. Den před odjezdem do Prahy jsem si najednou položila otázku: Opravdu to Eva zvládne? Dokáže mě skutečně obléknout podle mých mlhavých požadavků? Bude jí to stačit? Bude se mi to líbit?

Uvědomila jsem si, že zažívám to, co moji klienti, když pro ně mám (pře)dělat jejich weby. Taky ke mně mají důvěru, ví, že to umím, vnímají esenci a dar, který v tom uplatňuji, chtějí tu službu od mě. Ale většinou moc nevědí, co chtějí, resp. pouze obecně ve smyslu: chci, aby web byl profi, chci aby působil tak a tak apod. A zvládnu to? Jasně, že ano! Protože vím, jak na to, vím, na co se ptát, co hledat, pracuji se svým darem a talentem a vědomě ho používám. Bylo dost zajímavé si tohle celé prožít právě z té druhé strany, kdy já musím důvěřovat tomu, komu jsem se svěřila, zažít si ty pocity očekávání, jak to dopadne. :-) 

Důležitá fakta celého nakupování aneb požadavky:

• Chtěla jsem pohodlné oblečení na běžné nošení.
• Je mi často zima, tohle bylo pro mě důležité při nakupování zohlednit. (Později uvidíte, že třeba z tohoto důvodu jsem některé oblečení odmítla.)
• Jezdím do práce na kole, nechtěla jsem sukně ani šaty.
• Nežehlím, takže jsem chtěla lehce udržovatelné oblečení.
• Barvy – naprostá důvěra a otevřenost, že mi Eva poradí, byla jsem připravena jít do toho, co ona řekne.
• Nechtěla jsem nákupem navazovat na stávající šatník a nějak ho doplňovat nebo rozšiřovat, chtěla jsem zbrusu nový základ.
• Nechtěla jsem řešit boty ani kabelky – boty si řeším sama, kabelky prakticky nenosím, resp. mám jen jednu oblíbenou, kterou všude tahám. (Ano, už vím, že ne dobrou, ale jedou i na tento level dojde ;-).)
• Chtěla jsem, aby výsledkem byl jeden kompletní outfit, ve kterém mi nebude zima, budu v něm působit žensky a přitom bude pohodlný. A lehce udržovatelný.
• Rozpočet jsem si na tuto akci stanovila 4 tisíce. To je velmi důležité také otevřeně říct. Můj rozpočet umožňoval nákupy v obchodním centru Chodov v nových obchodech, ale pro Evu není absolutně problém místa nákupu přizpůsobit vašemu rozpočtu a nakupovat v Outletech nebo i seconhandech. Ví, kam jít.

Tady vidíte, že je důležité si nějaké požadavky nastolit, uvědomit si, jaký jsem, jaký mám životní styl a jednoduše upřímně a otevřeně to komunikovat. Je fascinující si uvědomit, že každý má ty požadavky absolutně jiné, výchozí bod bude u každého jiný, ale po zkušenostech, které jsem s Evou udělala vím, že ona je zvládne všechny. Když jsme se sešly, kladla mi ještě další doplňující velmi zajímavé a musím teda říct, že někdy i těžké :-), otázky. Věděla, co potřebuje vědět, aby svůj dar a nacítění se mohla plně použít. Tak jsem poctivě odpovídala :-D.

A pak to začalo

Najednou mi povídá: „Já už všechno vím, jdeme na to.“ A začalo samotné nakupování. Vzala mě do 1.obchodu, kde mi ukázala barvy, které se ke mně hodí, vysvětlila mi, proč a co se mnou dělají, jak na mě působí. Ukázala mi i špatné barvy a co se mnou dělají. Asi v polovině akce jsem to dokonce jednou uviděla i já sama :-D :-D, poznala jsem, že to není ono! Bylo úžasné mluvit o tom, jak se v tom oblečení chci cítit já sama a vědomě si připomenout, že je úplně normální, že jednou chci být vidět, být energická, dominantní a jindy naopak chci být ta klidná „šedá“ myška, která svým oblečením nevzbuzuje pozornost. Tohle pro mě bylo velkým rozcestím, kdy jsem se v rámci stanoveného rozpočtu potřebovala rozhodnout, kterou cestou se vydám a které barvy a styl oblečení tedy budeme vybírat – živé nebo klidné? Na obě by rozpočet v tuto chvíli nestačil. Hm, co myslíte, kterou variantu jsem zvolila? Tipněte si sami pro sebe a čtěte dál. :-)

Víte, jsou dvě barvy, které prakticky nenosím. A to je červená a tmavě modrá – tu jedině na riflích, ale v životě bych si nevybrala tmavě modrý svetr nebo tričko. Nikdy, prostě ne. Asi už tušíte. Moje top barva je červená. A Eva ji doplnila o tmavě modrou. Tyto dvě barvy se staly základem mého nového šatníku. A ano, zvítězila živá cesta, dominantní varianta oblečení.

A zažila jsem přesně to, co dělám já svým klientům, když jim navrhuji změny a vím, že je to echt změna. Ale taky vím, že to jejich webům, byznysu a profi vnímání od veřejnosti prostě prospěje. Že je to top varianta a není lepší, jsou už jen dobré kompromisy.

Tedy zažila jsem to, jak důležité a krásné je vysvětlit, proč je tahle varianta nejlepší, proč jsem ji zvolila. Co to udělá. Jak to působí. Moje zkušenost je, že si lidé po mém vysvětlení úpravu na webu, kterou jsem jim navrhla, prostě zamilují. A to se stalo přesně mě. Eva mi vysvětlila, proč tyhle barvy, proč to oblečení, které mi právě nanosila a do kterého jsem se oblékla, je to nejlepší, proč ke mě sedí, jak v něm působím, co to se mnou udělalo. Jako wow. To snad ani nejde si to nezamilovat. :-)

Ještě taková poznámka na okraj: Fotky jsou dělané pro mou osobní potřebu, abych viděla, jak se dají věci kombinovat (nebylo v mé moci si to pamatovat), takže na nich fakt nepózuji a občas vypadám jako pitomec. A taky jsem občas netušila, že už fotí. :-D Tedy absolutně nedodám svou osobou šmrnc tomu oblečení, tak to prosím tak berte, důležité jsou ty outfity, ne já. :-D :-D

A tajný vzkaz pro mé studenty kurzu Fotolaborka – tady jsem porušila pravidlo lepší žádná fotka než špatná, protože jsem nadřadila cíl celé reportáže a těch fotek mám opravdu málo. Ale dohnala jsem to nejen základními úpravami, ale také pokročilým kolážováním, takže jsem stále zachovala vysokou osobní laťku mé webové obrázkové prezentace. 

 Co mě totálně dostalo (vedle vybraných barev) je to, že základem mého šatníku se staly designové tepláky! A dorazilo mě, když mi Eva vysvětlila, jak je mám správně nosit, jak k nim naaranžovat tričko, že si k nim můžu vzít i sako a vyrazit do restaurace a bud prý v souladu s etiketou. Neptejte se mě, jestli to chápu, ne nechápu, ale věřím jí. :-D Takže když mě uvidíte v teplácích, jsem super cool a jestli se vám něco nezdá, tak vůbec nerozumíte módě. :-D :-D Jako tohle asi nikdy nepochopím, ale jedno vím – to je tááák pohodlný, že to asi budu nosit furt. Jsou příjemné, volné, na kole mi v nich nebude zima, prostě paráda.

Takže v prvním obchodě jsem udělaly ten absolutní základ. Tepláky, tílko modré, tílko červené, triko červené, košile červená, svetřík modrý. Eva mě zaujala tím, jak pracovala v prostoru těch obchodů, jak dokázala postřehnout, kde co mají. Nechápu, já ani nevěděla, v jakém obchodě jsem :-D.  Tady třeba řekla – šátek si tu necháme stranou, protože….vlastně už nevím :-D, ale vím, že to mělo smysl a záměr, proto jsme ho tam nechaly a šly jinam, kde mělo asi něco být, co by nám ho případně nahradilo, ale nebylo, tak jsme se pro něj vrátily. Duchaplná věta, já vím. :-D Ale vystihuje, že každý kousek, který jsem koupily, přesně zapadl, nic se nekupovalo zbytečně. Ještě než jsme šly ke kase, měla jsem povinnost vytáhnout mobil a na kalkulačce spočítat, kolik to bude stát. Profi, že jo? Rozpočet byl přece daný. Do tohoto obchodu jsme se ještě později vracely pro bílé tílko, protože to, které jsme koupily později (žebrované) zase úplně nešlo k jedné halence.

Vnímáte tu poctivost, smysl pro detail, profesionalitu a touhu odevzdat perfektní výsledek? Jak mně je to blízké! Já si tohle prostě nasála, užila,  ráda se poddala. Protože nač mít dobrý kompromis, když můžu mít to top. :-) Sama ho ráda předávám na webech, proč si ho nevzít tady. 

Teď bylo potřeba vyřešit nejsvrchnější vrstvu, aby mi bylo teplo. Jak jinak, Eva už věděla, v jaké barvě, že do základu přidáme třetí a ten malý modro-červený základ se nám rázem rozšíří o velké množství dalších variací a modelů. A tady jsme udělaly kauf! Byl to úlovek nádherného teploučkého dlouhatánského svetru v obrovské slevě. A moc se mi líbilo, jak mě Evča vtáhla do projevování emocí – tak se radovala, objala mě, že jsem si musela uvědomit, že je to fakt radost a prima nákup. A objaly jsme se za tu dobu našeho společného nakupování několikrát, bylo to krásný, srdečný, radostný. Tyhle obětí byly pro mě krásným detailem a jak se říká – šlehačkou na dortu. <3

Tímto byly moje požadavky splněny. Měla jsem jeden kompletní outfit ve stylu, který jsem si přála. Ve skutečnosti jsem jich měla víc , protože celý základ se dá nádherně kombinovat. Rozhodla jsem se, že svůj rozpočet navýším. Ten moment, kdy jsem si uvědomila, jak vzácné a velmi výhodné je celé toto nakupování s asistencí, byl pro mě impulsem koupit si ještě něco. Vnímala jsem to jako skvělou příležitost k investici. Ne k utrácení, ale k tomu, že si pořizuji věci, které skutečně budu nosit. A tak, jak mi to Evča poskládala, mám tolik kombinací, že si skoro celý rok nemusím koupit nic dalšího. A tak jsme pořídily ještě jedny kalhoty a halenku do té opačné fáze, té nenápadné, klidné. Zase jsem dostala rady, jak kalhoty správně nosit a jak to kombinovat s již nakoupenými věcmi.

Jako princezna

Celý asistovaný nákup byl pro mě obrovskou zkušeností a zážitkem. Byla jsem celebrita. Byla jsem maximálně opečovaná. Eva byla ta, která vzala na sebe veškerou – pro mě teda obrovskou – tíži celého nákupního procesu. Byla to ona, kdo prošel celý obchod, vytipoval, co zkusíme, kdo mi neúnavně nosil do kabinky věci, radil, ukazoval. Byla tou, která byla styčným mostem mezi mnou a personálem, řešila, hledala, obstarávala. Já jsem byla jen tou, která oblékala, co jí řekli :-). Vzbuzovaly jsem pozornost u ostatních návštěvníků obchodů, stejně jako u personálu a myslím, že právem. Lidé se na mě dívaly a někdy se mi zdálo, že přemýšlejí, kdo asi jsem, že mám takovouhle VIP pomoc, servis a zacházení. Bylo to boží! :-D 

Celkové zhodnocení

Celý nákup zdaleka nebyl jen o nakupování.

• Nejen že odcházím s tím, jaké barvy mi sedí,
• dokonce vím, o jaké další odstíny mohu svůj nový základní šatník rozšířit a dál hezky barevně kombinovat, což vnímám jako velikánský bonus.
• Dostala jsem rady, v jakém stylu si mám další věci dokoupit, pokud budu chtít základ rozšiřovat.
• Jsem zásobena praktickými radami jak správně nosit to, co jsme koupily a co určitě nedělat.
• Byla jsem pekelně utahaná fyzicky (společně jsme nakupovaly 3 hodiny), ale vůbec ne psychicky.
• Všechno, co jsme nakoupily, splnilo mé požadavky, dá se krásně kombinovat a cítím se v tom dobře.

Dnes jsem celý den přemýšlela, jestli je nějaké mínus v této službě asistovaného nákupu. Protože pro mě nebyl ani jeden, já dnes vím, že už nikdy nakupovat sama nepůjdu. Vyplatí se mi šetřit a nekupovat sem tam něco průběžně, ale vzít pak ten obnos a opět si zainvestovat tuhle službu. Takže za mě – žádné mínus.

Ale jedno teoretické přece připustím. Může se stát, že podlehnete určité atmosféře, náladě při tom nakupování a že nakonec koupíte něco, co se vám v tom rozpoložení zdálo super, byli jste ochotni přijmout změnu, ale potom doma se vám to najednou může jevit jinak a nemusíte se v tom cítit. Eva se mě mnohokrát ptala, zda jsem s tím opravdu OK, dávala mi prostor si popřemýšlet. To jsem vnímala jako profesionální přístup.

Taky si myslím, že toto se dá lehce odbourat předem tím, že se poctivě připravíte – opravdu si řeknete, co je pro vás důležité a jak vám věci vyhovují bez ohledu na to, jestli to je nebo není trapné apod. Být k sobě upřímný a  na nic si nehrát, je podle mě jistota, že asistovaný nákup nebude ani v 1% fiasko, ale bude to jeden krásný zážitek.

Pro mě to byl zážitek doslova luxusní a už se těším na další.