A o tomhle přesně podnikání je

Neholduji počítačovým ani mobilním hrám. A přece jedna v mém osobním repertoáru je a hraji ji ráda. Je mi často líto, že už nemám životy a nemohu pokračovat. Na druhou stranu u ní netrávím hodiny času – všechno zlé je k něčemu dobré. :-) Často mě při jejím hraní napadají zřetelné podobnosti s podnikáním a projede mi hlavou myšlenka: „To je úplně jako ze života. Takhle přesně to funguje i v podnikání. Tohle znám. Takhle by měl být správný podnikatel vybavený. Tohle by měl umět a dělat. Tenhle boj je mi důvěrně známý.“  Ta hra se jmenuje Best Fiends a extroverty asi nebude bavit. A pokud si ji stáhnete, tak schválně – dojdete aspoň do 35 levelu? Hmm. :-D (Já jsem aktuálně v době psaní článku v 390.)

Co má podobného Best Fiends s podnikáním

Princip hry je velmi primitivní. Na jedné straně jsou broučci neboli Hmyzáci (to jsou ti kladní) a na straně druhé slimáci, kteří škodí. Prochází se různými krajinami (což činí hru graficky zajímavou), přes zimu, poušť s kaktusama až třeba do fantazijní země s obřími muchomůrkami. Prostředí nemá na nic vliv, je to jen zajímavější. Každá úroveň má svůj úkol, tedy to, čeho máte dosáhnout a různý počet různých slimáků, kteří škodí různým způsobem. Žádná úroveň není stejná, nemá stejnou obtížnost ani nelze použít stejnou taktiku na dosažení cíle. Je to hra na principu puzzle, kdy k sobě spojujete stejné symboly (kytičky, lístky, houby, jahody nebo kapky). Tyto symboly mohou v úrovni padat všechny nebo jen některé vybrané. Čím delší řetěz symbolů spojíte, tím větší síly útoku na slimáka dosáhnete. Jak jdete ve hře výš, rozšiřujete svůj tým hmyzáků a můžete tak lépe sestavovat tým pro splnění úkolu. Také si je můžete vylepšovat. Na druhé straně i slimáci mají své zbraně a neváhají je proti vám použít. Pro obtížnost levelu jsou do hry nasazované také různé ztěžující prvky, jako jsou krátery chrlící bahno, bažiny, nevhodné požírající berušky apod. Je to skutečně propracovaná hra, pro nás introverty naprosto fascinující a nenudná. A plná hlubokých emocí – zažila jsem u ní nejeden infarktový stav, vztek, zoufalství, beznaděj, skepsi, ale i pocity radosti, nadšení, zadostiučinění, hrdost, pýchu, spokojenost. A řekněte, nezažíváme tyto pocity i v podnikatelské cestě a boji? Ale pojďme se na to vše podívat pěkně zblízka.

Rutina a přece nestejnost

Každý level splníte stejným způsobem – musíte k sobě skládat stejné symboly. Čím delší řetěz, tím také větší síla útoku na slimáka. Když nasbíráte určitý počet stejných symbolů, získáte vybavení, které pak použijete (jedno vybavení, jedno použití a pak musíte zase střádat na nové) podle toho, jakého hmyzáka jste do týmu nasadili. Každý má své vlastní vybavení, které vám dá. To vám samozřejmě pomáhá splnit úkol/zadání daného levelu. Takže pořád jakoby děláte stejnou činnost, abyste došli ke splnění úkolu, ale nikdy to není stejné.

Bez rutiny neexistuje podnikání. Musíte ji přijmout a dělat a přece zažíváte, že to není vždycky stejné. Vstupují „do hry“ různé faktory, překvapení, vaše osobní rozpoložení a momentální nálady, které rutinu buď rychle posunou k výsledku a nebo naopak prodlouží a otráví.

Překážky, kde to nečekáte

„Miluju“ ten moment, kdy mi jeden ze slimáků hodí do cesty svůj zub a nejlépe v momentě, kdy mi zbýval jediný pohyb a úkol bych splnila. Jenže ne, řetěz se tím přeruší a já jen s pláčem končím milimetr od cíle, nepřítel zvítězil. Nikdy nevíte, kam slimák hodí svou překážku a co to pro vás bude v reálu znamenat. Vy musíte jediné: vymyslet, jak to vyřešit, často rychle změnit strategii a vyzkoušet něco nového. Poznáváte svůj podnikatelský život?

Kolikrát máme jasné zadání, víme, co chceme, kam chceme dojít, hledáme strategie, cesty, způsoby, vydáváme se na cestu, pracujeme, abychom tam došli a najednou…? Tady se něco vyrojí, tady je problém, tady je toho na nás už moc. Překážky se klidně objeví z čistajasna a ze směru, kde je vůbec nečekáme. A tak měníme strategie, hledáme nové způsoby a snažíme se dosáhnout cíle z jiné strany.

Začínat stále znovu, nikdy to nevzdat

Když mi slimáčí překážka zhatí plnění úkolu natolik, že to nedám a prohraju, tak ale začnu znovu. Jsou úrovně, které jsem zdolávala několik dní. Stále a stále dokola, znovu a znovu, dokud jsem to nedala, dokud úkol nebyl splněn. Mnohokrát jsem se naučila nové věci a strategie, které se mi později hodily. Udělala jsem nová poznání a objevila některé zákonitosti. Bylo to těžké, frustrující, ale nevzdala jsem to. Stejně jako v podnikání.

Když víte, co chcete, kam jdete a kam chcete dojít, znáte svou misi a jste rozhodnuti ji splnit, nevdáte to. Budete začínat znova a znova. A nic na tom nezmění ani to,

• že si dáte několik dní pauzu,
• že to budete chtít vzdát,
• že budete vyjadřovat, že na to kašlete,
• že budete naštvaní,
• že budete zuřit,
• že budete malomyslní a vyjadřovat, že to nejde, že to nedáte.

Nic, naprosto nic vás nezastaví navždy. Na chvíli možná, ale pak znovu zatoužíte po tom cíli, zatoužíte to dokázat, dát to, zvládnout to. Znovu v sobě najdete víru, že se do toho pustíte znovu.  Nejde odolat, je to jako vábení, volání.

Vítězství znamená 100% splnění

Nejste u konce, pokud nedáte 100%. Xkrát jsem zažila (a že mi občas bylo i do breku), že jsem měla poslední pohyb, udělala jsem ho a zůstala mi viset nesesbíraná jedna jediná jahůdka. A než se level ukončil, viděla jsem, že mi tam napadalo několik dalších a stačil by mi jediný, jeden jediný pohyb a dala bych to. Ale já ho neměla. Nemilosrdnost této hry je mnohdy drtivá, ale je to tak. Nemáte pohyb navíc, neexistuje takové to rodičovské nebo mateřské milosrdenství, že se něco odpustí. Žádné ulehčení. Cíl je dán a buď tam dojdeš a splníš zadání a nebo ne.

Cokoliv ve svém podnikání děláte, vyvíjíte, na čemkoliv pracujete bude hotovo, až splníte 100%. E-book není dopsaný, pokud mu chybí závěr, cover, formulář pro stažení nebo objednání. Nabídka nových bot na e-shopu není hotová, dokud není daný vzor navkládaný ve všech barvách a velikostech. Objednávky nejsou zpracované, dokud tam visí byť jen jedna jediná Přijata. Článek na blog není dopsaný, dokud ho nezveřejníte. Neexistuje něco napůl. Ano, můžete slevit ze svých představ a požadavků, ale je spousta úkolů, které na své cestě vpřed děláte, které nejde osekat. Musíte je jednoduše udělat, splnit. Je to fuška, je to vysilující, ale jen 100% je 100%.

Schopnost se rozhodovat a míra rizika

Když úkol daného levelu nesplníte, máte těsně před ukončením zlomek času na to obhlédnout hrací pole a zjisti, zda je vhodné si pohyby dokoupit. Pak se pole zakryje a vy se musíte rozhodnout. Ukončíte daný level a začnete znovu? A nebo si koupíte 5 pohybů navíc a zkusíte partii dohrát? Máte pár vteřin před koncem na to zjistit si, jak na tom jste a zda se vám 5 pohybů vyplatí, zda je šance, že to s nimi dohrajete a postoupíte tak do další úrovně. Někdy je to naprosto jasné. Vidíte hned, že vám stačí jediný pohyb navíc a máte to. Ale někdy to tak jasné není. Pak vstupují do hry různé faktory – Jak na tom jsem finančně? (Musím dokupovat a nebo mám zásobu cihliček, za které pohyby směním?) Chci to vůbec? Jak dlouho tu úroveň hraju? Mám šanci to dát s přiděleným počtem pohybů? A co je úžasné, MUSÍTE SE ROZHODNOUT! Jinak hrací pole zůstane stále zastřené a nemůžete dělat nic. I tady hra dost hezky odhaluje, jak na tom jsem:

• Vzdám se rychle nebo jsem vytrvalá a zkouším to?
• Sislím si cihličky a nebo je dokážu rozumně použít a směnit za pohyby a netrápit se donekonečna?
• Ženu se vpřed a nebo chápu, že i zaseknutí se mě může naučit novým věcem a tříbit můj charakter?
• Chci to už mít za sebou a začít nové dobrodružství a nebo to chápu jako výzvu a učím se trpělivosti?
• Věřím si a nebo rychle sáhnu po nejjednodušším a nejpohodlnějším řešení?
• Umím vyhodnotit situaci reálně a s ohledem na své schopnosti a nebo prostě dřu stále dokola, protože dokoupit si pohyby by bylo známkou mé slabosti?
• A nebo přesně naopak – zkusím to znovu, i když mě to svádí jít cestou nejmenšího odporu?

A o tomhle přesně podnikání je. Překračovat svůj stín, bojovat, učit se, věřit si, riskovat, rozhodovat se a nést důsledky, dávat si milost i umět na sebe přitlačit. A hlavně – být aktivní. Odložení rozhodnutí a nechat věci dojít do stavu že „vyšumí“ je nesprávný způsob rozhodování a nesení zodpovědnosti.

I překvapení se konají

A ty pocity, které pak přichází! Nádhera! Hodněkrát se mi stalo, že jsem viděla, že mám před sebou poslední pohyb a nic nenasvědčovalo tomu, že bych úkol mohla splnit. Ale pak napadaly symboly tak šikovně, nebo jsme předposledním pohybem nastřádala na bombu a podařilo se mi ji v následném posledním pohybu použít, že se stav věci zvrátil a já vyhrála. Překvapení!

A neříkejte, že jste to ve svém podnikání nezažili. Že situace vypadala beznadějně, bezvýchodně, prohraně a najednou se objevilo něco, co stav zcela změnilo. Já tohle zažívám docela často ohledně svých plateb. Víte, živit sebe a 3 děti je někdy náročné. Náklady jsou prostě velké – školné, stravné, kroužky, vybavení do školy, jídlo, nájmy, účetní, volné prostředky na účtě na nákup zboží, DPH…Už se mi také stalo, že jsme byla na konci. Neměla jsem peníze na zaplacení. Nevěděla jsem, kde je vezmu. A pak přišlo několik velkých objednávek s platbou předem. Nebo přišlo vyúčtování za nájem a byl tam přeplatek. A já to dala. A postoupila jsem dál.

Překvapení vás učí, že nejste tou poslední instancí hry/života. Že ne vždy to stojí na dobré strategii, skvělém rozhodnutí, vašem výborném charakteru a silných stránkách. Ale že v slabosti je vaše síla, že můžete důvěřovat, že můžete být slabí, že nejste opuštění a že NIKDY, NIKDY NEVÍTE, CO PŘINESE DRUHÝ DEN,  DALŠÍ HODINA. A to vás učí pokoře a dává vám to sílu žít, nevzdat se, bojovat, hledat nové cesty. A taky vám to dává radost, naději, potěšení. Fakt je skvělý zažívat překvapení a zázraky.

Ne všichni se hodí na všechno

Skvělé na této hře je i to, že pro každou úroveň si můžete sestavit tým, který podle vás nejlépe splní zadání úkolu. Na začátku hry dostáváte (už nevím) 3 broučky – hmyzáky?? Další si buď můžete koupit (to jsem nikdy neudělala), nebo je získat ve speciálních hrách, nebo je objevíte v bednách s pokladem. Pro každý z 5 symbolů je 5 broučků, z nichž každý umí něco jiného a je jinak vybavený. Např. jeden brouček v týmu zelených lístečků má svislou bombu. Jiný vodorovnou. A další naopak má terčík a může měnit ostatní symboly na lístečky. A tak je na vás, koho do týmu dáte, koho vyhodnotíte jako nejlepšího pro splnění zadaného úkolu.

Tohle musíte jako podnikatelé také umět. Ne všichni se hodí na všechno, resp. někteří jsou pro zadaný úkol vybavenější, vhodnější a zárukou vítězství. Dokážete uznat, že na něco už nemáte a požádat o pomoc někoho, kdo na to je vybavený a tak vás přenese k cíli? Umíte vyhodnotit své slabé a silné stránky a podle toho si sestavit tým kolem sebe? Jste schopni delegovat jiným to, co děláte neradi nebo neumíte? V dlouhodobějších záležitostech to většinou dokážeme snadno – neumím účtařinu, zadám to účetní a mám na roky pokoj. Ale v těch krátkodobých dílčích záležitostech se mnohdy pereme a snažíme sami. Ale je to vždy ta cesta?

V posledním týdnu mě oslovili 2 lidé a požádali mě o pomoc s některými technickými věcmi kolem svého podnikání. Jeden z nich byl Jirka Rybar, se kterým jsem spolupracovala už podruhé a vím, že dnes už neztrácí čas vysilováním se nad tím, co mu nejde. Jednoduše napíše zasekl jsme se na tom a na tom, umíš to, pomůžeš mi s tím? Druhým byla Věrka Stádniková, která mi po naší konzultaci napsala: „Cítím příliv energie. Já jsem pořád chtěla všechno zvládat sama a přitom tolika lidem pomáhám a radím jim, že je dobré nechat si pomoci. Díky, Verčo.“ A o tom to je. Dělat si věci kolem podnikání sám, využívat pomocníky a ulehčovače, ale také v pravou chvíli na některé věci povolat toho, kdo je lépe vybaven. A – hurá, je tu vítězství, splněný úkol, radost bez vysílení, chuť pokračovat dál.

Mohla bych o této hře a souvislostech s podnikáním psát ještě celkem dlouho. Podnikání je báječný nástroj svobody, růstu, tříbení, prožitků nahoře i dole. Nic jiného vám nedá tolik emocí a výzev jako svobodná podnikatelská cesta. Já bych ji za nic nevyměnila. I když se ne vždycky daří podle představ, i když prohrávám, chci to vzdát, stejně znovu povstanu a zabojuju. Protože mám misi a dokud není splněno 100%, není hotovo.