Tenhle strom pozoruji téměř celé 3 roky. Miluju ten pohled skrz okno. Na to, jak se mění. Jak mě potěšuje. Jak mě nutí přemýšlet. Letošní podzim je v Liberci mimořádný. Přinesl spoustu slunečných dní. A tak mi letos "můj" strom předvedl něco, co jsem minulé podzimy neviděla.
Je hodně jednoduché být nevšímavý. Nevděčný. Nevidět (třeba i v obyčejných a běžných věcech) to hezké. Všechno je jen o úhlu pohledu.
Život je krásný. Jediné, co potřebujeme, je tu krásu vidět. Za všech okolností, každý den.