Příležitost učit se podnikat je všude

Utubering a podnikani

Utubering je fesťák pro mladé lidi (i když spodní hranice začíná spíše na dětech), kde je pro ně připravený tematický program a kde se mohou potkat se svými oblíbenými Youtubery (lidé, kteří natáčejí vlogy). Vloni byl první ročník, o kterém jsem psala zde. Upřímně, vůbec by mě nenapadlo, že se tam někdy ocitnu a už vůbec ne, že mě bude takováto akce inspirovat pro mé vlastní podnikání a startovat ve mně hlubokomyslné úvahy týkající se obecně podnikání. A překvápko, které mi letošní festival připravil, je třešničkou (pro mě spíše obr třešní) na utuberingovém dortu. Ale pěkně popořádku.

Naslouchejme zákazníkům

Loňský ročník Utuberingu vsadil na megalománii. Žádná omezení návštěvníků, prodej lístků do posledních minut, rodičovské lístky zdarma. Výsledek? Třeba fronty na cokoliv, kde čekání i jen na “pitomý” bramborák začínalo na jedné hodině. Bramborák se strávil během chvilky, mezi tím jste potřebovali xkrát pít a to nemluvím o frontách k jednotlivým youtuberům. Tohle taky byla jedna z nejvíce kritizovaných věcí loňského ročníku.

Pořadatelé tuto zpětnou vazbu do letošních příprav zakomponovali. A to, jak to vyřešili, mě nepřestává udivovat. Čumím na to s otevřenou pusou, kdykoliv si to uvědomím a říkám si: tomuhle se říká UMĚT PODNIKAT. (Pozor, myslím to v dobrém, je v tom vážně podnikatelské umění.)

A jak že to vyřešili?

Stylem vlk se nažral, ale koza zůstala celá. Vloni bylo na Utuberingu přes 20 tisíc lidí, což byl vážně masakr.  Letos pořadatelé kapacitu omezili a k prodeji bylo pouze 11.111 lístků. Řekli byste si: super, jde jim více o blaho návštěvníků, než zisk, klidně dají jen polovinu lidí. Ale – a v tom je to podnikatelské umění – takhle to není. Sice akci omezili na polovinu, ale udělali ji na 2 místech (Praha a Brno). Součtem jsme na stejném počtu jako vloni. K tomu vloni měli rodiče vstup zdarma, letos si museli lístek koupit za běžnou cenu. Někde jsem četla, že loňských rodičů tam bylo kolem 8 tisíc. Cenu lístků letos navíc odstupňovali. Pro první týdny byla cena 399 Kč za osobu, později se zvyšovala až na cenu 599 Kč krátce před akcí. Poslední dny se už lístky koupit nedaly. Vyprodali. Na vstupu tedy vybrali rozhodně víc peněz než vloni a přitom se jim podařilo vyřešit nejvíce kritizovanou věc.

Ponaučení: Pro mě je to inspirací k tomu, myslet ve svém podnikání nejen na zákazníky a jejich připomínky, ale být kreativní a pragmatická. 

Jdeš do toho na 100%?

Tohle je věc, nad kterou stále přemýšlím a která mi po letošním ročníku doslova vězí v hlavě. Vím, že vloni byli youtubeři hodně zranění a zklamaní z reakcí fanoušků, troufnu si říct, že jim připadaly nespravedlivé. Určitě byly, ale jen z jednoho úhlu pohledu. To rozebírat nechci. Čeho jsem si ale vloni všimla a co se nedalo přehlédnout (a co letos chybělo na celé čáře) bylo OBROVSKÉ nadšení youtuberů! Jak dělali věci naplno, jak si to užívali. Když byli na pódiu, tohle z nich sršelo. I teď mi probíhají před očima některé momenty. Čaj s Teri, který mě vloni tak uchvátil! Koncert Johny Machette, kdy byla na pódiu spousta dalších youtuberů, zpívali, tančili, zapojili se.

Letos jako by si řekli, že nebudou plýtvat silami a nadšením. Že vloni do toho dali maximum a stejně si toho nikdo nevážil, tak letos na to “prdí”. Udělají, co mají, ale rozhodně ne víc. A tak Teri letos povyprávěla veselou historku své kamarádky a rychle nechala kolovat mikrofon a odpovídat na otázky. Dcera mi vysvětlila, že to pojala víc jako Ask. (Ptejte se a já odpovím…) Poselství, inspirace, příklad pro mladou generaci letos nebyl. Škoda. Škoda, Škoda.

Johny Machette nezklamal, odzpíval i odskákal svých několik písní a vzadu na pódiu se krčila Teri a pár dalších lidí bez zapojení se a zájmu.

Ponaučení: 100% je minimum, se kterými je potřeba byznys dělat. A jestli dovolím, aby mi je někdo vzal a nebo pokud si myslím, že to není vidět, je něco špatně. VŽDYCKY je to vidět. 

Teri Blitzen

Johny Machette

Ať se snažíte sebevíc, vždycky budou lidé nespokojení

Loni se pořádal první ročník. Ano, v mnohém se nepovedl, ale v mnohém také ano. Pořadatele i účastníky to stálo fakt hodně sil, většina youtuberů ze sebe na akci vydala maximum. Jen si to zkuste vstát ráno v 5 hodin, pak se celý den usmívat, fotit, zpívat, tancovat s ne 100%, ale 1000% nasazením, schytávat haty, že jste se někomu nepodepsali, řešit omdlévající holčiny, procházet i jen na záchod s hroznem křičících se a tlačících lidí atd. Já na festivalu “jen” byla a už odpoledne jsem byla tak strašně unavená, že věřím, že i když jsou to mladí lidé a byla to jejich akce, měli toho prostě dost.

Letos do pořádání zapracovali mnoho loňských připomínek a stejně jsou lidé nespokojení a kritizují.

Ponaučení: Je potřeba naslouchat zákazníkům, zlepšovat svůj byznys a dělat ho tak, jak nejlépe v tu chvíli umím. Ale je potřeba také vědět, že VŽDYCKY bude někdo nespokojený. Prostě bude, bez toho, že by to bylo objektivní a konstruktivní. A je potřeba se naučit zaměřovat pozornost ne na toho jednoho nespokojeného (k čemuž máme přirozený sklon), ale na těch 99 spokojených. A nedovolit tomu jednomu mě paralyzovat, otrávit nebo dokonce zastavit a nepokračovat! 

Kdo u mě letos zabodoval?

Tento rok vede na celé čáře Hoggy alias Petr Lexa z kapely Slza. Jeho odpolední vstup mě tak pobavil, že mi tekly slzy proudem. Vážně byl výborný. Dokázal zapojit publikum, byl odvážný, pečlivý a přitom na úrovni a profesionální. Jeho vystoupení navíc bylo celkem dlouhé, viditelně investoval svůj čas. Večer ještě vystoupil se svou kapelou Slza a atmosféra byla parádní. Rozhodně nepatří k nejmladším youtuberům, ale dnešní mladé generaci může být vzorem.

Hoggy Slza

A nyní obr třešeň na utuberingovém dortu aneb mé setkání s celebritou

Řekněme si to upřímně. Utubering není pro mámy 40+. Jela jsem tam se svou dcerou, byla to investice do našeho vztahu a i když mi to problém nedělalo a jela jsem s ní ráda, normálně bych tam samozřejmě nejela. Díky zkušenostem z loňska jsem letos byla vybavena dekou a dostatkem jídla a věděla jsem, že i když se sem tam zapojím, hodně času také strávím na té dece. Ale letos jsem si tam svůj zážitek a fotku ulovila i já :-D. 

Když jsme procházeli jedním z pavilónů, najednou mé smysly zbystřily. Tohle je mi povědomé. Tohle znám. Žlutá mikina s banánama a červený motýlek. No to snad ne! To je vážně….Tomáš Lukavec! A i s Markétou. Atmosféra Utuberingu na mně zapracovala, že jsem zapomněla na svůj ostych a šupajdila za nima. Rozhovor byl velmi příjemný, dozvěděla jsem se maličko ze zákulisí připravované Značkové show, zavtipkovali jsme, prostě prima čas. 

Ponaučení: I tam, kde nic zvláštního nečekáte, můžou přijít překvapení a příjemné věci. 

Veronika Masinova a Tomas Lukavec

 

Zaujal vás článek? Chcete vědět, až napíšu další? Ráda. Vložte e-mail a já vám dám zprávu.

Vaše osobní údaje (jméno, e-mailová adresa) jsou u mě v bezpečí a budu je já (Veronika Mašínová, Na Rybníčku 387, Liberec, IČ: 76391957) na základě vašeho souhlasu zpracovávat podle zásad ochrany osobních údajů, které vycházejí z české a evropské legislativy. Stisknutím tlačítka vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním potřebným pro zaslání článků a dalších e-mailů ode mě, které se budou týkat souvisejícího tématu. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat kliknutím na tlačítko ODHLÁSIT v každém zaslaném e-mailu.


Z PORAŽENÉ ŽENY VÍTĚZKOU
V ŽIVOTĚ I PODNIKÁNÍ.

Můj osobní příběh

Tohle fakt chci
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů