Tak zase za rok, těším se tam na vás!

Když mi ve čtvrtek 31.5.2018  odpoledne přišla zpráva od Stáni Stiborový: “Potřebuji, abys koupila Tescoma sekáček a dovezla v sobotu do Prahy na Podnikání z pláže živě”, musela jsem se smát. Díky tomu mám ale nové vybavení do kuchyně a připadám si děsně cool. Sekáček v mé kuchyni do té chvíle totiž chyběl a že si ho pořídím za takových okolností by mě fakt nenapadlo. Test sekání asi 70 kokosů zvládl perfektně. 😀
Sice si mě pak za to Jirka Stibor pořád dobíral :D, ale co už. 

Cesta do Prahy

PzP živě je akce, která se konala už počtvrté v hotelu Duo v Praze. Byla jsem na ní v roce 2015 s tátou a znovu až letos. Stále mě nepřestává udivovat, jak moc se může život člověka změnit za pouhé 3 roky. A kolik situací, o kterých ani nemusíme vědět, se na tom podílí.

Teď trochu odbočím, ale když jsem u večeři seděla u stolu se Stáňou, Terezou Kramerovou a Věrkou Stádníkovou, bavily jsme se o ledačem. A dostaly jsme se i na to, jak byla Stáňa vloni na mastermindu s Jackem Canfieldem a jak jí i její podnikání posunul na další level a díky tomu jsem nyní u ní v týmu právě já. A právě proto jsem letos na této akci chybět nemohla. 🙂  (A já ani nechtěla.)

Cestu jsem započala tak trochu dobrodružně, kdy jsem byla postavena do situace uhájit si své místo v autobuse. Že to byla situace běžná a přesto důležitá, jsem sdílela v tomto facebookovém příspěvku. Místo u okýnka jsem obhájila a  těšila se na nastávající den. 🙂

Vítání a seznamování

Měla jsem na starost rozdávání jmenovek a podepisování důležitých papírů. 😀 Díky tomu jsem tak mohla uvítat každého tváří v tvář a spojit si tak jména, které jsem den před tím na jmenovky psala se skutečnými tvářemi . Sice jsem je stihla další vteřinu zase zapomenout :D, ale to nevadí, pár si jich i přes svou nepamět přeci jen pamatuji a spojení je trvalé. Na pomoc se ke mě přidala Renča Pekařová a ve chvíli návalu jsem za její pomoc byla moc ráda.

Úvodní kolečko se bez slz neobešlo

Je to skvělý nástroj nejen pro seznámení, ale hlavně krásné odstartování celé akce. Tím, že se všichni aktivně zapojí, se tak nějak stanou přirozeně in a prolomí se neviditelná hranice pořadatel–host. A tak když začala běžet z ruky do ruky pravá zlatá mince aneb “mluvící předmět” a každý, kdo ji zrovna držel řekl o sobě pár vět, byl to čas velmi krásný a také občas dojemný.

Mně vyhrkly slzy, když jedna z dívčin děkovala, že jí Podnikání z pláže změnilo život, doslova zachránilo. Věřím. On to totiž není jen nějaký kurz, kde jdete krok za krokem a na konci něčeho dosáhnete, máte nějaký výsledek. On jde hluboko pod povrch, mnohdy na dřeň a už jen po 8 týdnech jste hodně jinde a jiní, než na začátku. A to je jen start.

První zajímavé myšlenky

Ze seznamovacího kolečka přešla Stáňa plynule do první přednášky. A přišel čas otestovat svého mazlíka na dělání poznámek. Pecka! Ale o tom jindy.

Stáňa skvěle ukázala tzv. “big picture”, tedy dala do souvislostí několik dílčích věcí a to:

  1. Na začátku máme nějaké přání.  Třeba chceme mít svobodu na cestování, dostatek času na děti apod.
  2. Potom si nadefinujeme první cíl, ke kterému chceme dojít. Např. Chceme mít pasivní příjem aspoň 10 tisíc měsíčně. Abychom mohli naplnit bod č.1.
  3. Potom hledáme, jak to udělat. A tak třeba víme, že napíšeme e-book, který budeme prodávat.
  4. A jdeme do akce. A celé je to určitý proces, který nás vede k našemu cíli. A co je důležité:

Na začátku nepotřebujeme mít ten proces pod kontrolou. Nemusíme znát všechny kroky, které uděláme, důležité je vědět, co uděláme TEĎ.
Třeba to, že napíšu ten e-book. Ono to nakonec může skončit úplně jinak, ale to je v pořádku. 

A pak to vypadá nějak takhle:

Jak se měnit

S tím souvisela další zajímavá a důležitá myšlenka a to proměna nás samotných a jak na to. Stáňa mluvila o zakořeněném návyku hledat důvody venku a ne v nás. Máme tendenci hledat venku, proč se nám něco děje v našem životě.

Tady je potřeba vyloženě opustit návyk Kdo za to může (hledání viníka) a podívat se do sebe, řešit sebe, zaměřit tu pozornost ne ven, ale dovnitř sebe a vzít zodpovědnost za to, co se děje a aktivně na to reagovat a měnit. Řešit sebe a ne Až tohle se vyřeší, až tohle se změní, tak udělám tohle, budu takový…

Jdeme hezky krok za krokem přes změny sebe samých až do vysněného cíle 🙂

Můžu vs nemůžu (Tohle je fakt síla!)

Tohle bylo silné. Totiž kolikrát říkáme, že něco nemůžeme. A chápeme to tak, že vnější okolnosti reálně zapříčiňují náš stav. Ve skutečnosti je to takhle:

Naše víra, co můžeme a nemůžeme zapříčiňuje pak tu realitu venku.

A skutečnost je ještě dramatičtější. 😀  Místo nemůžu mohu dát rozhodla jsem se. A pak to je fakt drama. 😀

Třeba:

  • Nemůžu jet na ten seminář, protože jsem introvert a neumím se bavit s lidmi. ==>> Rozhodla jsem se, že nepojedu na ten seminář…
  • Nemůžu napsat článek, protože neumím psát. ==>> Rozhodla jsem se, že nenapíšu ten článek, protože….
  • Nemůžu natočit to video, protože vypadám blbě. ==>> Rozhodla jsem se nenatočit to video, protože….

Zní to pak úplně jinak, že ano? Úžasné je, že to platí  a funguje i obráceně a že máme moc tyhle všechny situace změnit.

  • Rozhodla jsem se jet na ten seminář, přestože jsem introvert. Rozhodla jsem se bavit s lidmi.
  • Rozhodla jsem se napsat článek navzdory tomu, že neumím psát.
  • Rozhodla jsem se natočit video, i když to nebude dokonalé.

Každé nemůžu přináší OSLABENÍ celého našeho života.

Každé rozhodla jsem se přináší UKOTVENÍ v tom, pro co jsme se rozhodli a život nás pak k tomu dovede. 

Docela síla že? 🙂 Když zaměníte každé nemůžu za rozhodla jsem se a vidíte najednou, v jakých sračkách se kotvíte, je to opravdu síla.

A skvělé je, že to můžeme změnit a kotvit se v těch dobrých věcech a tím vědomě a aktivně vytvářet prostor pro změnu sebe samých i okolností, ve kterých žijeme a posouvat se k cíli, po kterém toužíme (viz obrázek výše Proces změny). Ono bez toho to ani nejde.

Poznámka: Stáňa to přednášela maličko jinak, ale mě to oslovilo takto, dotáhla jsem si to.

POZOR, tohle je důležité: 

Pokud s tím rozhodnutím ale nejsem v souladu, bude to průser. Nejde o to si jen slepě a plošně nahradit nemůžu za rozhodla jsem se pro opak (aby došlo ke změně). Vždy je potřeba být v tom v souladu, já to nazývám mít to vnitřně kryté. Pokud to tak není, vracíme se k části návyk Kdo za to může a nehledáme viníka venku (jsem už taková, mám velký nos, jsem introvert, neumím psát…), ale je třeba se zamyslet nad bariérou, co za tím je, že jsem v nesouladu a co s tím mohu udělat.

A s tím souvisí ještě jedna myšlenka.

Změna bolí

Nadchlo mě tohle uvědomění a určitá lehkost a jednoduchost, která v tom vzorci je. Také to, že jsme skuteční tvůrci a máme mnoho věcí ve svých rukách, máme možnost a způsoby, známe cestu, jak to změnit. Na druhou stranu má v sobě stejně velkou náročnost a tlak. Změna NIKDY nepůjde zadarmo. Vždy musíte vložit všechno, co máte, abyste získali zpět ještě víc a úplně nově. Vrátíme se k příkladům výše:

  • Rozhodla jsem se jet na ten seminář, přestože jsem introvert. Rozhodla jsem se bavit s lidmi. 
    Může to znamenat to, že musíte najít způsob, jak si na ten seminář sehnat peníze. A to vás bude něco stát (čas, fyzické síly apod). Že fakt ráno v pět vstanete a pojedete tam. Že překonáte svůj strach z toho, že se ztratíte. Že se aktivně zapojíte do rozhovoru s lidmi, i když je to pro vás jako introverta něco nepředstavitelného. 😀 atd. A výsledkem bude např. nové informace ze semináře, které vás na vaší cestě posunou ještě mnohem dál. Radost z toho, že jste se neztratili a vzroste vaše sebevědomí, že to dáte i příště. Nové myšlenky a obohacení s rozhovorů s druhými lidmi. A co nejvíc – nezůstanete stejní.
  • Rozhodla jsem se napsat článek navzdory tomu, že neumím psát. 
    Možná je to jen vaše osobní přesvědčení. A bude fajn článek napsat a poslat ho nějaké kamarádce nebo někomu na zpětnou vazbu. Možná vás naštve a nebude snadné se s ní srovnat. 😀 Možná fakt to není nic moc a bude třeba najít kurz tvůrčího psání, který vám může pomoci a posunout vás dál. A to vás bude něco stát (čas, fyzické síly apod). Že fakt ráno v pět vstanete a pojedete tam. Že překonáte svůj strach z toho, že se ztratíte…(Tady klidně může být to, co je v předešlém bodě.)
  • Rozhodla jsem se natočit video, i když to nebude dokonalé a vypadám u toho děsně.
    Tady budete možná muset investovat do hledání informací, jak začít. Absolvujete desítky pokusů a budete si zvykat na svůj vlastní obraz a hlas. Možná dojdete k tomu, že to není tak strašné, jak jste si mysleli a že vás to vlastně baví a fakt to video zveřejníte. S vědomím, že zlepšovat se budete cestou a že když nezačnete, budete na tom stále stejně. A nebo naopak dojdete k tomu, že to fakt nejde. Že tam vypadáte mastně a nehezky a že je prostě potřeba se sebou něco udělat. A začnete jinak jíst a cvičit.

Vždycky, vždycky máme na výběr. Změna není bez bolesti a investic. 

Klienti jako zrcadlo

Po přestávce pokračovala Eva Suchánková se sdílením svého příběhu a toho, co se jí v podnikání osvědčilo a funguje. Tady mě zaujala jedna myšlenka:

Klienti jsou vaším zrcadlem. Pokud reagují na to, co děláte, držte se toho. Tvořte pro ně. 

Aby to bylo srozumitelné, dám to do kontextu. Když vytvoříte nějaký produkt (e-book, on-line kurz, nějaký výrobek) a klient vám napíše, že tohle a tohle nepochopil, naslouchejte. Možná jste měli v plánu nastavit nějakou kampaň nebo dělat něco jiného, ale jděte a napište článek, kde to lépe vysvětlíte, dotáhnete. Když jsou z něčeho nadšení, vymyslete pokračování.

Pečuj o sebe

Dalším hostem byla Markéta Strnadová se svou přednáškou čínská medicína a podnikání (to je pěkně prosím můj interní název :)). Tahle přednáška pro mě byla dost náročná a myslím, že tak polovinu jsem vůbec nepochopila. 😀 Ale to může být dané mým způsobem myšlení a nazíráním na věci. Ale i tady jsem si nějaké zajímavé myšlenky a postřehy odnesla. Vlastně, velmi praktické tipy a ty se vám budou určitě také líbit. 🙂

Ta nejhlavnější, která se vlastně táhla celou přednáškou:

V první řadě se postarej sám o sebe. Spi.

Pro podnikání je důležitá udržitelnost, tedy udržet všechny procesy tak, aby to fungovalo. A proto je potřeba se starat o sebe. Protože my jsme ti, kteří tu udržitelnost zajišťují. Na podnikání se podílí CELÝ člověk, tedy tělo, duše a o to vše je potřeba pečovat.

A teď ty praktické tipy:

  • 1
    Jsem unavený a dal bych si šlofíka, mám krizi
    Místo klasického sladkého kafe si dejte Špaldovou kávu (nebo jinou obilnou) + pokud do toho potřebujete mléko, tak volte rýžové (nejlépe prý od Alnatury) a když potřebujete dosladit, tak rýžovým sirupem. Dodá vám to energii bez nežádoucího zatížení ledvin.
  • 2
    Rojí se mi v hlavě mraky myšlenek a nemůžu je zastavit
    Tady Markéta doporučovala zařadit pohyb. Jít na procházku. Pokud ale i tam nejsme schopni svou mysl uklidnit, pomůže jít dělat něco úplně jiného, nejlépe něco, co mi zaměstná hlavu. Zregeneruji mysl a řešení (pokud ho hledám) mi přijde. Nebo si prostě odpočinu, ulevím.
  • 3
    Výživa pro mozek
    Pro lepší fungování mozku si dejte 1x denně polévkovou lžíci lněného oleje. Dostavení výsledku chvilku trvá (cca 3 měsíce), ale mozek pak lépe funguje.

A celé bych to shrnula do závěrečné myšlenky:

Podporujte možnosti, které vám vaše bytost dává a starejte se o sebe.

Posledním hostem byla Tereza Kramerová a její meditace. Tady vám bohužel nenapíšu nic. Rozhodla jsem se 😉 nezúčastnit a tak jsem část strávila venku srovnáním si myšlenek a načerpáním čerstvého vzduchu a část vozením miminka v kočárku, aby se naopak mohla zúčastnit Pavla Š.

Focení, večeře a povídání

Po oficiální části byl ještě společný přípitek a možnost focení se Stáňou.  Je vtipné, že z celé této akce nemám jedinou fotku. 😀 Pokud nepočítám kytku venku a kokosy.

Takže moc děkuji Pavlovi Navrátilovi, že mě zachránil a poskytl své fotky. 🙂 (Pokud byste vy, kteří jste na této akci byli, měli  o Pavlovi fotografie zájem, napište mu na  navratil.pavel@gmail.com a pošle vám link na stažení.)  Přítomen byl i profi fotograf a kameraman a na tyhle jeho fotky se moc těším.

Přichystán byl bohatý raut, kde nechybělo teplé jídlo, studené jako šunka, salám, hovězí carpaccio, ovoce, sladkosti, pití. Bylo to perfektní, všeho byl dostatek a jídlo přirozeně otevřelo sdílecí a povídací část, která probíhala dlouho do noci/rána.

Díky

Jsem vděčná, že jsem na této akci mohla být.

  • Vážím si toho, že je Stáňa tak otevřená vedení shůry a že mám díky tomu příležitosti jako byla tato.
  • Potěšil mě vlastnoručně vyráběný jablečný ocet od Věrky Stádníkový, který je fakt zázrak.
  • Stejně tak každé jedno upřímné, láskyplné a radostné objetí. Třeba s Terezou Broschovou, se kterou mě spojila práce na webu nebo Martinou Chomátovou, kterou jsou poprvé viděla naživo. A samozřejmě se všemi ostatními!
  • Potěšily mě slova díků a uznání – ať už za technickou pomoc, kterou jsem dělala během letošního kurzu PzP nebo za to, že si lidé přečetli můj příběh a měli potřebu mi o tom říct a vyjádřit své pocity.
  • Potěšilo mě, když mi několik lidí řeklo, že čte mé fb posty na mém osobním profilu a líbí se jim.
  • Vážím si každé nabídky na spolupráci (i když jsem je z 99 % všechny odmítla z kapacitních důvodů).
  • Jsem vděčná, že jsem tam včera mohla být, vidět některé lidi naživo, mluvit s nimi a poslouchat jejich příběhy nebo nahlédnout do jejich aktuálních životů. Každý jeden je pro mě malým zázrakem.
  • Potěšilo mě, že mě na metro doprovodila Marta Kluchová a pověděla mi svůj aktuální příběh. Vážím si její důvěry.
  • Jsem vděčná, že tyhle akce Stáňa s Jirkou dělají a že mění životy mnoha lidem.
  • A v neposlední řadě jsem fakt ráda, že mi neujel autobus do Liberce. 😀

Tak zase za rok, těším se tam na vás!

 

Zaujal vás článek? Chcete vědět, až napíšu další? Ráda. Vložte e-mail a já vám dám zprávu.

Vaše osobní údaje (jméno, e-mailová adresa) jsou u mě v bezpečí a budu je já (Veronika Mašínová, Na Rybníčku 387, Liberec, IČ: 76391957) na základě vašeho souhlasu zpracovávat podle zásad ochrany osobních údajů, které vycházejí z české a evropské legislativy. Stisknutím tlačítka vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním potřebným pro zaslání článků a dalších e-mailů ode mě, které se budou týkat souvisejícího tématu. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat kliknutím na tlačítko ODHLÁSIT v každém zaslaném e-mailu.


Z PORAŽENÉ ŽENY VÍTĚZKOU
V ŽIVOTĚ I PODNIKÁNÍ.

Můj osobní příběh

Tohle fakt chci
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů