Cílení na dokonalost je ve světě kolem nás "normální". Víme to. Je nám jasné, že všichni nejsou stejní, že všichni nemůžou umět vše. A přece se pořád srovnáváme. Jako kdyby existoval ideální výchozí bod, ke kterému se lze porovnat. V čemkoliv. Vzhledu, inteligenci, výkonu, poznání, majetku.....

Jeden výchozí bod ale přece jen existuje  :-)  Je to PŘIJETÍ. Sebe sama. Takový jaký jsem, jak vypadám, jak věci prožívám a prociťuji, jak věci vyhodnocuji, jak o nich přemýšlím, jak k nim přistupuji, jaké podávám výkony, v čem jsem a nejsem dobrý, co mi chutná, co se mi líbí a tisíc dalších částic vlastního života. Jsem to JÁ.

A pak je náhle spousta věcí úplně FUK. Vyslovte to slovo nahlas. FUK. Vnímáte ten zvuk? Jsou prostě pryč. Nedůležité. Nepodstatné. A zůstane jen svoboda být sám sebou. A ta rodí spokojenost, radost, ocenění a hodnotu - sebe i druhých. Vděčnost a příležitost. Tisíce příležitostí. Být a dávat sám sebe druhým takový, jaký jsem. Není nic krásnějšího, než žít v přijetí sebe samého. A obohacovat sám sebou svět.

A tak vám do tohoto týdne (a co CELÉHO vašeho života) přeji skutečné zažití FUK.

2015-07-06